informační web o Gruzii

Mapa Gruzie

David Gajera

David Gajera je komplex historických křesťanských staveb, nacházející se v regionu Khaketi na jihovýchodě Gruzie při hranicích s Azebajdžánem. Svojí polohou je velmi dobře dosažitelný z hlavního města Tbilisi (cca 70 kilometrů). Na jednom místě se zde na svazích kopců nacházejí stovky gruzínských pravoslavných kostelů, klášterů a kaplí, starých více než tisíc let.



První stavby začal v oblasti budovat David Gareja, asyrský mnich a zvěstovatel víry. Stavby přibývaly a místo se postupem času stalo na mnoho set let významným centrem náboženství, ale i kultury. Především se zde rozvinula tradice nástěnných maleb – fresek, která dosáhla vrcholu v jedenáctém a dvanáctém století. Poté celá oblast začala podléhat úpadku, což bylo způsobeno především postupnými vojenskými invazemi Mongolů, Arabů a Peršanů v sedmnáctém století. Asi nejhorší byl útok posledně zmíněných, při kterém v roce 1615 zahynulo více než 6000 mnichů a bylo zničeno mnoho svitků a náboženských artefaktů. Stavby ovšem trpěly také ve dvacátém století, kdy zde probíhala příležitostná cvičení Sovětské armády, proti kterým se ovšem u gruzínské veřejnosti zvedla vlna odporu a armáda nakonec toto místo opustila. V devadesátých letech začala opětovná rekonstrukce míst, především klášterů Lavra a Udabno, které jsou nejzachovalejší a nejviditelnější z širokého okolí.

Klášter Lavra

Klášter Lavra je nejreprezentativnější a skládá se z obvodové zdi, věže, nádvoří s jeskyněmi a také jeskynního kostela. Některé z jeskyní jsou i v současnosti obydleny mnichy (jinak jsou stavby komplexu David Gajera neobydlené) a turisté by se zde proto měli chovat tiše a ohleduplně. Protože leží David Gajera na pomezí mezi Gruzií a Azerbajdžánem, objevují se příležitostně mezi těmito státy také určité rozepře o toto území. Radikálnější hlasy jsou slyšet z Azerbajdžánské strany, jejíž historici poukazují na skutečnost, že komplex ležel větší část historie na Azerbajdžánském území. Gruzie si je ovšem dobře vědoma kulturního, historického i vojenského významu tohoto území a nepřipouští diskusi.

kontakt na webmatera