informační web o Gruzii

Mapa Gruzie

Náboženství

Podle sčítání lidu, které proběhlo v Gruzii v roce 2002 se více než 95% hlásí k některému z náboženských vyznání, z toho 83,8% občanů Gruzie k pravoslavné církvi (absolutní většina ke Gruzínské pravoslavné církvi a pouze hrstka k Ruské pravoslavné církvi), 9,9% je muslimského vyznání a dále jsou zastoupeny Arménská apoštolská církev (3,9%) a římští katolíci (0,8%). Ostatní vyznání jsou zastoupená pouze okrajově.



Je skutečností, že v Gruzii jsou silně věřícími křesťany téměř všichni. Důvody jsou pravděpodobně jak historické, tak i národnostní. Gruzíni byli po Arménech druhým národem na světě, který (již ve čtvrtém století) přijal křesťanství jako státní náboženství. Dalším faktem je, že Gruzínci jsou (opět s výjimkou Arménů) obklopeni samými muslimskými národy a jejich víra (především tedy ta nejrozšířenější pravoslavná) je hrdým znakem jejich národní identity.

Muslimů je podle neoficiálních odhadů v Gruzii dokonce více než vyplývá z dat ze sčítání lidu a hovoří se až o čtrnácti procentech populace. Uvádějí se dvě velké etnické skupiny muslimů v Gruzii, z nichž jedna (tzv. Sukni Hanafi) se nachází v regionu Adžárie a druhá (tzv. Shia Ithna Ashariyah) v oblasti poblíž hranic Gruzie s Azerbajdžánem a Arménií. Islám a muslimské vyznání vyvolávají u většiny Gruzínských občanů rozporuplné reakce, ovšem v současnosti převažují tendence k aktivní politické integraci islámu do občanské společnosti. V roce 2011 schválil Gruzínský parlament zákon, který rozšiřuje minoritních náboženských skupin, které prokazatelně mají vazbu na historii Gruzie, přičemž Islám je v zákoně explicitně zmiňován (muslimské vyznání bylo ustaveno v Tbilisi již v roce 645, kdy si východní Gruzii vojensky podmanil vojevůdce Umar).

V roce 2010 vznikla oboustranná dohoda mezi Gruzií a Tureckem, ve které se Turecká strana zavázala, že provede průzkum a rekonstrukci čtyř muslimských mešit v Gruzii, zatímco Gruzínská strana opraví čtyři pravoslavné kostely v Turecku.

kontakt na webmatera